Dotace Evropská unie Dotační Kanál G+ Dotační info RSS
Kontakty

Archiv štítku: Dotace na inovace

Klastry EUREKA: Podpora rozvoje a komerčního využití nových technologií

Cílem programu EUREKA (Evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje) je podporovat nadnárodní spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami.  Program se zaměřuje na výzkum a vývoj v průmyslu, který bude následně tržně využitelný. Existují 2 typy projektů: EUREKA projekty (Individuální, Umbrella, Eurostars)* a EUREKA klastry.

Evropská noc vědců 2014

V rámci programu Horizont 2020 lze získat grant na Evropskou noc vědců, která má za cíl přivést výzkumníky blíže k veřejnosti. Výzva spadá do kategorie vynikající vědy a jedná se o koordinační a podpůrnou akci. Jedna noc, desítky míst v České republice, stovky lokalit po celé EU, tisíce příležitostí seznámit se se zajímavými lidmi a s jejich profesemi, skvělá možnost nechat se fascinovat a bavit, soutěžit, hrát si, poznávat…

Výzva EURATOM – Jaderné štěpení v rámci program HORIZONT 2020

Rámcový program Horizont 2020 vyhlásil novou výzvu EURATOM – jaderné štěpení. Činnosti financované podle této výzvy byly vyvinuty v souladu s nařízením Rady o Programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014-2018), který doplňuje Horizont 2020.

Mezinárodní spolupráce v letectví a nadnárodní spolupráce v dopravním výzkumu, inovacích a NCP sítích

V programu Horizont 2020 byla vypsána výzva, která je zaměřena na budování a prohlubování mezinárodní spolupráce v letectví či dopravním výzkumu s ohledem na již zavedené spolupráce. Účelem tohoto projektu je identifikace témat společného zájmu a vzájemného prospěchu. Cílem je rovněž pracovat na  společné výzkumné a inovační činnosti v otázkách společného zájmu, což  zahrnuje odpovídající finanční zdroje z obou stran.

Program Inovace znovu umožní firmám získat dotace na nové stroje

Jednou z posledních výzev letošního roku, nejen v OP podnikání a inovace, je prodloužená Výzva IV. – Inovační projekty v programu Inovace, která byla vyhlášena 29. října 2013.  Příjemci dotace tak budou moci získat dotaci na technologie potřebné k výrobě inovativních produktů, případně i na inovaci procesu výroby.  Vypracované registrační i plné žádosti jsou přijímány od 11. listopadu 2013. Konec příjmu registračních žádostí je stanoven na 22. listopadu 2013, plné žádosti je pak možné doručit až do 31. 1. 2014. Pro tuto výzvu je určena alokace vy výši 2,5 mld. Kč.

Podporované aktivity

  • Inovace produktu – zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb.
  • Inovace procesu – zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb.

Nepodporované aktivity

  • Projekty z oblasti výzkumu a vývoje ve smyslu zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
  • Projekty spojené pouze se zvyšováním efektivnosti využívání energie či snižováním energetické spotřeby žadatele o poskytnutí dotace.
  • Projekty, které řeší pouze prostou obměnu výrobku, obměnu technologií, strojů a zařízení nebo racionalizaci výroby.

Způsobilí žadatelé

  • Podnikatelský subjekt zapsaný v obchodním rejstříku působící především ve zpracovatelském průmyslu
  • Podnik musí mít alespoň 2 uzavřená po sobě jdoucí daňová období
  • Projekt musí být realizován v České republice mimo hl. m. Praha

Způsobilé výdaje

  • Hmotný majetek – projektová dokumentace, inženýrská činnost ve výstavbě, technické zhodnocení staveb, hardware a sítě, stroje a   zařízení.
  • Nehmotný majetek – nákup práv k užívání duševního vlastnictví, software a data.
  • Služby – služby poradců a expertů, studie, zvláštní školení, povinná publicita, mzdy a pojistné.

Změny oproti předchozí výzvě

  • Nová povinná příloha plné žádosti – dokumentace prokazující výsledky VaV, ukončení vývoje a existenci funkčního prototypu, např. ve formě protokolů ze zkoušek prototypů a jeho testování (fotodokumentace, popř. konstrukční výkresy jsou nedostatečné!)
  • Rozšíření regionů se soustředěnou podporou státu o okresy Frýdek-Místek, Opava a Litoměřice

Forma a výše podpory

Podpora je poskytovaná formou dotace. Na projekt je možné získat dotaci ve výši 1 až 50 mil. Kč a v případě, že je projekt realizovaný v regionu se soustředěnou podporou státu, zvětšuje se tento rozsah na 1 až 75 mil. Kč.

Procentní limity dotace na způsobilé výdaje jsou stanoveny u regionu soudržnosti Jihozápad na 50 % (malý podnik), 40 % (střední podnik)a 30 % (velký podnik), všechny ostatní regiony mají limit 50 % (malý podnik a stření podnik) a 40 % (velký podnik).

Máte-li zájem přiblížit proces, který je nezbytný pro úspěšné předložení žádosti, zjistit, zda spadá Vaše společnost do podporovaného sektoru, či znát možnosti získání dotace z programu Inovace, neváhejte nás kontaktovat.

Redakce CYRRUS ADVISORY, a.s., @ jakub.heidlberk@cyrrusadvisory.cz, T: +420 538 705 736.

Zdroj: www.czechinvest.cz

V. výzva programu GESHER/MOST

Inovativní firmy se zájmem o spolupráci se zahraničním partnerem mohou znovu využít programu GESHER/MOST. Mluvíme o partneru z Izraele a jedná se o součinnost na poli experimentálního vývoje a aplikovaného výzkumu. Program GESHER/MOST, jehož V. výzva bude pravděpodobně otevřena již 16. září a stejně jako v minulosti počítá s alokací 60 mil. Kč.

Boj o dlouhodobé financování vědy pokračuje

Převzatá TZ: Zatím největší ocenění pro špičkovou vědu získávají projekty „Graphene“ a „Human Brain Project“, ale boj o dlouhodobé financování vědy pokračuje

„Evropská Komise dnes oznámila vítěze soutěže své stěžejní iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET)<http://cordis.europa.eu/fp7/ict/programme/fet/flagship/home_en.html>, která je dotována několika miliardami eur. Vítězné projekty „Graphene“ a „Human Brain Project“ získají každý po jedné miliardě eur, aby mohly po dobu 10 let zajišťovat špičkové vědecké výsledky na pomezí vědy a technologie. Na každém z těchto projektů se podílejí vědci z minimálně 15 členských států EU a téměř 200 výzkumných institucí.

Projekt „Graphene“ bude zkoumat a využívat specifické vlastnosti revolučního materiálu na bázi uhlíku, tzv. grafenu. Ten se vyznačuje mimořádnou kombinací fyzikálních a chemických vlastností: představuje nejtenčí materiál na světě, má lepší elektrickou vodivost než měď, je 100–300krát pevnější než ocel a má jedinečné optické vlastnosti. Grafen objevili evropští vědci v roce 2004 a předpokládá se, že se podobně jako plast ve 20. století stane zázračným materiálem 21. století a že v produktech IKT nahradí křemík.

V rámci projektu „Human Brain Project“ vznikne největší světové experimentální zařízení pro vývoj dosud nejpodrobnějšího modelu lidského mozku, pomocí něhož bude možné zkoumat fungování lidského mozku a následně i vyvíjet individuální léčbu neurologických a jiných souvisejících onemocnění. Tento výzkumný projekt položí vědecké a technologické základy pro další pokrok v medicíně, který má potenciál dramaticky zlepšit kvalitu života milionů Evropanů. Evropská komise bude tyto dva projekty financovat ze svých programů na financování výzkumu a inovací po dobu 10 let jakožto stěžejní iniciativy v rámci FET. Financování po celou dobu trvání projektu bude zajištěno z rámcových výzkumných programů EU, zejména pak z programu Horizont 2020 (2014–2020), o němž v současné době jednají Evropský parlament a Rada.

„Postavení Evropy jakožto vědecké velmoci se odvíjí od toho, jak dokážeme vymyslet nemyslitelné a rozvíjet nejlepší nápady,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová. „Tato soutěž o miliardy eur má podpořit průlomové vědecké objevy v EU a ukázat, že když budeme ambiciózní, můžeme být evropskou vědeckou špičkou. Má-li být Evropa konkurenceschopná a zůstat centrem špičkového vědeckého výzkumu, pak musí členské státy v nadcházejících týdnech schválit ambiciózní rozpočet pro projekt Horizont 2020.“ V čele projektu Graphene stojí prof. Jari Kinaret ze švédské technické univerzity Chalmers tekniska högskola. Účastní se jej přes 100 výzkumných týmů, složených ze 136 vedoucích vědeckých pracovníků, mezi nimiž jsou čtyři nositelé Nobelovy ceny. Na projektu Human Brain Project pracují vědci z 87 institucí a vede jej prof. Henry Markram ze švýcarské polytechnické univerzity École Polytechnique Fédérale de Lausanne.

Budoucnost výpočetní techniky a vědy spočívá ve spolupráci. Program stěžejní iniciativy FET představuje v celosvětovém měřítku významnou snahu o využití této příležitosti. Soutěž budoucích a vznikajících technologií podpořila spolupráci ve zcela novém rozměru a časovém horizontu. Díky silné finanční pobídce a desetiletému financování namísto obvyklých dvou- až čtyřletých finančních cyklů mohou navrhované projekty vědecky pokročit mnohem dál, z čehož bude mít Evropa dlouhodobě větší prospěch, mimo jiné prostřednictvím nových technologií a urychlení inovací.

Zdroj: www.ec.europa.eu

Redakce CYRRUS ADVISORYBarbora Kostrůnková

Granty pro univerzity a výzkumné instituce v méně rozvinutých zemích

Převzatá TZ: Komise finančně podpoří špičkové výzkumné pracovníky v méně rozvinutých regionech

„V rámci pilotního programu Evropské komise budou univerzitám a výzkumným institucím v méně rozvinutých regionech Evropy poskytnuty granty ve výši až 2,4 milionu EUR. Cílem iniciativy „pracovní místa EVP“ (EVP: Evropský výzkumný prostor) je přilákat vynikající akademické pracovníky do oblastí, které chtějí ve výzkumu patřit mezi světovou špičku.

„Mnoho evropských regionů zaostává v oblasti výzkumu, pokud jde o celkové výsledky i o účast na výzkumech financovaných EU, a já chci mít jistotu, že nikdo nezůstane pozadu. Ne z dobročinnosti, ale protože široká účast v našich programech má smysl z výzkumného i hospodářského hlediska. Proto také přicházíme s iniciativou pracovních míst EVP,” prohlásila Máire Geoghegan-Quinnová, komisařka pro výzkum, inovace a vědu.

Iniciativa pracovních míst EVP bude podporovat univerzity a další způsobilé organizace, aby jejich výzkum dosáhl dostatečně vysoké kvality potřebné ke konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni. Instituce budou muset prokázat, že jsou schopny poskytnout zařízení i prostředí pro výzkum na vynikající úrovni odpovídající Evropskému výzkumnému prostoru (EVP). Vybrané instituce udělí pracovní místa EVP špičkovým akademickým pracovníkům, kteří jsou schopni zvýšit standardy a získat více kvalitních zaměstnanců i finančních prostředků z dalších zdrojů, jako jsou prostředky EU pro financování výzkumu nebo regionální fondy.

Komisař pro regionální politiku Johannes Hahn uvedl: „Spojením zdrojů v těchto regionech můžeme vytvořit dlouhotrvající a udržitelnou iniciativu. Pokud zkombinujeme prostředky EU pro financování výzkumu s regionálními fondy EU, můžeme těmto akademickým pracovníkům a jejich týmům poskytnout laboratoře i vybavení. Díky této podpoře překonáme rozdíly v oblasti výzkumu a inovací a pomůžeme přeměnit projekty v konkrétní příležitosti k růstu.”

Pilotní fáze iniciativy pracovních míst EVP koncepci otestuje, přičemž bude mít k dispozici 12 milionů EUR z rozpočtu současného sedmého rámcového programu pro výzkum (2007–2013). Pokud bude iniciativa úspěšná, navrhuje Komise financovat mnohem více pracovních míst EVP v závislosti na výši rozpočtu budoucího rámcového programu Horizont 2020 (2014–2020).

Zdroj: www.ec.europa.eu

Redakce CYRRUS ADVISORYBarbora Kostrůnková

Polsko schvaluje operační programy na další období

Převzatá TZ: Polsko schvaluje operační programy, jasno bude do konce roku

„Polsko, největší příjemce z evropských fondů, v těchto dnech finišuje návrh budoucí soustavy operačních programů. Kromě infrastruktury, energetické účinnosti či inovací se budou nové operační programy soustředit i na digitální agendu.

V členských zemích EU vrcholí příprava na budoucí programové období 2014-2020 a Česká republika, která návrh implementační struktury schválila minulý týden (EurActiv 28.11.2012), ani Polsko nejsou výjimkou.

Jak EurActivu prozradila Aleksandra Kisielewska z polského Ministerstva pro místní rozvoj, finální draft operačních programů by měla polská vláda schválit do konce roku.

Infrastruktura a digitální agenda

Polsko, které představuje v současném období 2007-2013 největšího příjemce peněz z evropských regionálních fondů (má nárok na 67 miliard eur), začalo s přípravou na příští „sedmiletku“ krátce po skončení polského předsednictví Radě EU ve druhé polovině roku 2011. Stejně jako v případě České republiky byl úkolem pověřen rezort ministra pro místní rozvoj.

V současné době vrcholí jednání o budoucí podobě soustavy operačních programů, jejichž prostřednictvím jsou z evropských peněz financovány projekty konkrétních příjemců, a paralelně se vyjednává o nastavení budoucí kohezní politiky s Evropskou komisí.

Podle Kisielewské se polská vláda aktuálně věnuje kromě počtu a rozsahu operačních programů, také institucionálnímu rámci implementačního systému, hlavním směrům intervence a také rozdělení kompetencí mezi stát a regiony.

„Již teď víme, že budeme mít 16 regionálních operačních programů, které budou oproti stávajícímu období spolufinancovány z obou strukturálních fondů, tj. z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Kohezního fondu,“ řekla redakci. Stejný počet programů, které spravují regiony, najdeme v Polsku i dnes.

Podle Kisielewské polská vláda premiéra Donalda Tuska uvažuje ještě o dalších pěti až šesti tématických sektorech.

„Rozdělení“ se tak zřejmě dočká největší operační program v historii EU, kterým je OP Infrastruktura a Životní prostředí. Z něho se v současném období podporují projekty zaměřené nejen na dobudování dopravní infrastruktury a životního prostředí, ale i na energetiku, zdravotnictví, kulturu nebo vyšší vzdělání.

Samostatného programu se tak podle Kisielewské dočkají témata jako jsou inovace, doprava, energetická účinnost, nebo digitální agenda.“

Zdroj: www.euractiv.cz

Redakce CYRRUS ADVISORYBarbora Kostrůnková

SUSTAINABLE INDUSTRY LOW CARBON (SILC) 2012

Iniciativa SILC (Sustainable Industry Low Carbon) má za cíl pomoci průmyslu dosáhnout snížení emisí pomocí podpory nových technologických a jiných inovativních opatření vedoucích k zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v krátkodobém horizontu. Mezi financovanými aktivitami mají být zahrnuty sektorově orientované a mezi sektorové projekty, které budou vyvíjet a prosazovat nízkonákladové technologické a jiné inovativní opatření vedoucí k snížení skleníkových plynů vyplývající ze směrnice ETS do roku 2020.

Termíny:

  • Podávání žádostí v roce 2012 do 25. června

Dotace až 75 % uznatelných nákladů:

  • Celkový rozpočet na rok 2012 je: 1,9 milionů EUR
  • Výška maximální dotace na projekt: 950 000 EUR

Cílová skupina:

  • Korporace
  • Malé a střední podniky

Realizace projektu:

  • Minimální délka trvání projektu: 12 měsíců
  • Maximální délka trvání projektu: 24 měsíců

Využijte služeb CYRRUS ADVISORY pro získání potřebných informací a úspěšnou realizaci vašich projektů pomocí inovativních evropských programů.

Autor: Michaela Davidová