Dotace Evropská unie Dotační Kanál G+ Dotační info RSS

Poskytovatel informačního servisu dotační.info je společnost CYRRUS ADVISORY

Kontakty

Archiv štítku: Dotace na zlepšování životního prostředí

Grantový program na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy

shutterstock_153986684.jpg

Hlavním cílem a účelem grantového programu je podpořit projekty, které povedou ke zlepšení životního prostředí hlavního města Prahy.

Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na lesní ekosystémy

shutterstock_108518495.jpg

Program slouží k financování opatření v lesích České republiky v souvislosti s postupující změnou klimatických podmínek. Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je plánován pro roky 2009 – 2018 s dokončením rozestavěných akcí v roce 2018 a jejich závěrečným vyhodnocením do konce roku 2019. V rámci celého programu se počítá s rozdělením řádově desítek milionů korun ročně. 

Adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystém

image011

Program slouží k financování opatření zaměřených na zpomalení odtoku srážkové vody z krajiny, zlepšení infiltrace do podzemní části a na omezení negativních dopadů zvýšeného výskytu extrémních klimatických jevů. Žadatelem může být obec, kraj, fyzická osoba, příspěvková organizace apod. Maximální výše podpory činí 1 mil. Kč.

Výzva na podporu ekologické výchovy a osvěty v Libereckém kraji

shutterstock_100470844.jpg

Dotace na podporu ekologické výchovy a osvěty z Programu resortu životního prostředí a zemědělství.

OP ŽP Výzva č. 89 – Specifický cíl: 2.2 – Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

shutterstock_105337607.jpg

Dotaci na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech mohou získat obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení či podnikatelské subjekty. Celková alokace na tuto výzvu je 500 000 000 Kč.

Zkvalitnění životního prostředí ve Středočeském kraji

shutterstock_153412091.jpg

Dotace na projekty přispívající ke zkvalitnění životního prostředí a vodohospodářské infrastruktury na území Středočeského kraje můžou získat neziskové organizace, obce, fyzické osoby a další subjekty. V rámci tematického zadání „Zkvalitnění životního prostředí“ je možné podávat žádosti v mnoha podporovaných oblastech.

Vláda projednávala nastavení operačních programů do budoucna

Převzatá TZ: Vláda dnes projedná budoucí nastavení operačních programů

„Česká republika by odpoledne měla mít jasno, prostřednictvím kolika operačních programů bude v příštím programovém období 2014-2020 přerozdělovat prostředky z evropských fondů. Stěžejní dokument pro další vyjednávání s unijními institucemi z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, který obsahuje i podobu budoucí implementační struktury, má totiž po dlouhých odkladech dnes (28. listopadu) na stole vláda Petra Nečase.

Zatímco v současném programovém období 2007-2013 je národní alokace z evropských fondů rozdělována prostřednictvím poměrně komplikované soustavy 26 operačních programů, v příští „sedmiletce“ se mohou příjemci evropských dotací těšit na její výrazné zeštíhlení.

Vláda Petra Nečase se totiž na svém dnešním (28. listopadu) zasedání má vyjadřovat k návrhu z pera Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který počítá „pouze“ s osmi operačními programy: pěti tématickými, jedním společným pro všechny regiony, jedním pro Prahu a jedním pro technickou pomoc.

Důraz na regionální konkurenceschopnost a kvalitu života

Největší novinkou, která budoucí soustava operačních programů zaznamená, je existence jednoho společného operačního programu pro regiony (Integrovaný regionální operační program; IROP).

Podle vládního materiálu, který má EurActiv k dispozici a který již před několika dny zveřejnil server Česká pozice, má tento program přispět ke snižování regionálních rozdílů, maximálně využívat místí potenciál pro růst zaměstnanosti a posílit konkurenceschopnost regionů.

Kromě toho se má soustředit i na posilování role městských center jako přirozených pólů růstu v regionech, podporovat vzdělanost a v neposlední řadě zajistit udržitelný růst regionu s důrazem na zlepšování životního prostředí. „IROP lze považovat za speciálně zaměřený regionální program. Bude se jednat o intervence pro systémovou podporu veřejné správy, zdravotnictví, cestovního ruchu, kultury,“ píše se v textu.

V oblasti veřejné správy je pak za klíčové považováno především zavádění a rozvoj digitalizace agend (rozšíření elektronické identifikace, eGovernment, eHealth, eJustice, eCommerce, e-business, atd.) a posilování otevřenosti veřejných institucí (např. zveřejňování informací a dat).

Vláda počítá s desítkou tématických cílů, které se budou soustředit například na informační a komunikační technologie, zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, posun k nízkouhlíkovému hospodářství, ochraně životního prostředí, podporu zaměstnanosti a mobilitu pracovních sil, sociálního začleňování či vzdělávání.

Řídícím orgánem bude Ministerstvo pro místní rozvoj.

Méně ROPů

Prosadit sloučení regionálních programů, kterých je v současném období sedm, pod taktovkou jediného ministerstva nebylo v žádném případě jednoduché. Myšlenka zpočátku narážela na odpor samotných regionů, jejichž zástupci se obávali především toho, že zánikem regionálních programů přijdou vniveč zkušenosti, které týmy spravující prostředky z EU v regionech získaly.

Vláda ale tento princip nechce měnit ani po roce 2013. Dokument totiž počítá se zastoupením regionálních aktérů jednak při implementaci programu, kdy půjde zejména o krajské orgány, a výrazným zastoupením regionálních aktérů v roli příjemců podpory. Regionální zástupci se budou rovněž podílet na rozhodování o výběru akcí.

Jak již v jarním rozhovoru pro EurActiv vysvětlil 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun, důvodem pro sloučení regionálních programů je v první řadě zjednodušení a zefektivnění celého systému. „Ministerstvu jde o skutečné zjednodušení systému poskytování dotací a poskytnutí prostředků na rozvoj regionů směrem k posílení jejich konkurenceschopnosti,“ řekl.

Svou roli ve výrazné redukci regionálních programů zřejmě sehrály i v poslední době stále častěji propírané korupční kauzy spojené s čerpáním prostředků z fondů EU právě v některých regionech.

Za rušení regionálních operačních programů se kvůli vyšší míře korupce zasazovala i nevládní organizace mapující stav korupce v ČR Transparency International. „Bohužel se ukázalo, že v řadě krajů se z nich staly neuvěřitelné ´malé domů´ a vznikly klientelistická propojení par excellence,“ řekl EurActivu ředitel české pobočky David Ondráčka. „Návrh MMR na nižší počet programů, včetně sloučení ROPů do jednoho, plně podporuji a doufám, že bude přijat vládou a získá i podporu parlamentu,“ dodal.

Hlavní inovační centrum země

Další výraznou změnou, kterou nová implementační struktura evropských fondů, zaznamená, je snížení počtu operačních programů pro hlavní město. Zatímco od roku 2007 mohou pražští příjemci čerpat unijní dotace prostřednictvím dvojice programů (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita), po roce 2013 bude existovat program pouze jeden s názvem Praha – půl růstu ČR, jehož řídícím orgánem bude Magistrát.

Projekty, které budou v rámci tohoto programu schvalovány, mají vést ke zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města jako rozvojového pólu republiky a k zajištění kvalitního života obyvatel. Investice mají sloužit také k vytvoření příznivého podnikatelského prostředí a podpořit vzdělání a vědu. Praha má podle vlády hrát roli hlavního inovačního centra země.

Podpora se tak konkrétně zaměří stejně jako u regionů na technologický rozvoj a inovace, zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, posun k nízkouhlíkovému hospodářství, ochranu životního prostředí, podporu zaměstnanosti a mobility pracovních sil, boj proti chudobě, vzdělávání a celoživotní učení.

Zaměřeno na podnikání, dopravu i životní prostředí

Kromě jednoho operačního programu pro technickou pomoc vznikne také pět tématických operačních programů, které budou řídit jednotlivá ministerstva.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít pod svými křídly správu operačního programu s názvem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. „Cílem navrhovaného operačního programu je zvýšení konkurenceschopné ekonomiky ČR podporou podnikatelského prostředí, prosazování inovací ve výrobě a službách a nakládání s energiemi a rozvoje ICT v podnikové sféře,“ píše se v dokumentu.

Rezort školství bude dohlížet na operační program věnovaný vědě a výzkumu, který ponese název Výzkum, vývoj a vzdělávání. Investice do produkce nových znalostí a kvalifikovaných lidských zdrojů mají zajistit posun české ekonomiky směrem ke znalostní ekonomice, tzn. k ekonomice založené na vzdělané pracovní síle, využívání špičkových technologií, produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich transformaci do inovací a do konkurenční výhody českých firem.

Gestorem operačního programu Doprava bude Ministerstvo dopravy. Program se bude zaměřovat na zajištění dobudování páteřních komunikací a propojení dopravních systému pomocí terminálů osobní a nákladní dopravy. Klíčovou má být i podpora udržitelné městské dopravy či modernizace vozidlového parku veřejné dopravy.

Operační program Životní prostředí, který se bude zaměřovat na ochranu a zajištění kvalitního a zdravého prostředí, efektivní využívání zdrojů, eliminaci dopadů lidské činnosti na životní prostředí, probude řídit rezort životního prostředí.

Operační program Zaměstnanost, jehož cílem je zajistit fungující a kvalitní trh práce, snížení sociálního vyloučení, zefektivnění systému péče o zdraví a zajištění fungující efektivní veřejné správy, bude spadat pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Efektivní využívání energie?

Ještě před tím, než se k nastavení příštího využívání evropských fondů vyjádřila vláda, se na návrh struktury operačních programů snesla vlna kritiky ze strany ekologických organizací.

Návrh podle nich nepamatuje na využití příležitosti systematicky vyřešit energetickou náročnost českého hospodářství nebo plýtvání zdroji surovin. „Místo jasného důrazu na masivní energetické renovace budou a pohodlné třídění odpadu se návrh zaměřuje na stavbu spaloven a prodlužování životnosti uhelných tepláren,“ sdělily zelené organizace novinářům.

„Efektivní využívání energie je klíčem ke zvýšení české konkurenceschopnosti. Evropské fondy nabízejí příležitost, jak této efektivity dosáhnout a vláda by měla jasně deklarovat, že energetická efektivita je jednou z hlavních priorit pro jejich zacílení. Peníze, které vláda získá z prodeje povolenek na Novou zelenou úsporám nebudou na zateplení českých budov stačit. Prostředky nabízené Evropskou unií na podporu úspor energie v budovách budeme nutně potřebovat,“ uvedlOndřej Pašek z organizace CEE Bankwatch Network.“

Zdroj: www.euractiv.cz

Redakce CYRRUS ADVISORYBarbora Kostrůnková